Proč musíme přidávat hnojiva do akvária.
Bohužel voda co nám teče z kohoutku, není úplně tropická a tak ji potřebujeme o některé živiny obohatit, aby vytvářela optimální podmínky pro růst akvarijních rostlin.
Co přesně tedy rostliny ke svému růstu potřebují?
Chceme-li zjistit co rostlinky skutečně potřebují, je nezbytné si uvědomit, že kromě růstu mají rostlinky hlavní funkci provádět fotosyntézu a přeměňovat tak oxid uhličitý na kyslík, z čehož vyplívá, že právě oxid uhličitý je klíčovou živinou. Pak je tu ale růst rostlin a k tomu, aby rostliny rostly, potřebují plnit svojí funkci a pak teprve jsou schopné přijímat veškeré živiny.
Zákon minima:
Krutý a neodpustný zákon, který platí ve všech přírodních akváriích je zákon minima, to znamená, že nám akvarijní rostlinky rostou jen tak dlouho, dokud jim nějaká živina nedojde a jakmile dojde, tak rostlinky strádají s růstem a nastupuje řasa. Proto je důležité, aby ve Vašem akváriu byly do jisté míry zastoupeny všechny živiny a byly také pravidelně doplňovány.
Mikroživiny (Stopové prvky):
Proč jsou tyto živiny nezbytné, ke zdravému růstu akvarijních rostlin? Když se podíváme do přírody, zjistíme, že v tropických vodách mají rostliny tyto živiny k dispozici, ale voda, kterou doplňujeme do akvária je o tyto živiny většinou ochuzená, takže je zapotřebí tyto prvky do akvária doplnit a podpořit tak zdravý růst rostlin. Část těchto živin nám uvolňuje také substrát, ale ani ten to nedělá do nekonečna, takže je zapotřebí živiny pravidelně doplňovat.
Krátký seznam, které základní prvky by měli komplexní hnojiva obsahovat. Většinou zde také najdete hořčík, síru a draslík, což už jsou ale makroživiny, které samozřejmě v akváriu taky nesmí chybět. Musí zde být ale obsaženo co nejvíce minerálních prvků o které obohatíte akvarijní vodu.
Bór (B)
Měď (Cu)
Železo (Fe)
Mangan (Mn)
Molibden (Mo)
Zinek (Zn)
Makroživiny:
Makroživiny jsou základní živiny ze kterých se rostlinky skládaj a které potřebují ke svému růstu. Jejich nedostatek se vždy na rostlinkách silně projeví a způsobuje problémi s řasou. Proto jsou také ve velké míře v akváriu spotřebovávány a je rozumné je pravidelně doplňovat. Denním dávkováním zaručíte stabilní parametry vody, takže v akváriu bude jen tolik živin, kolik rostliny skutečně spotřebují.
Dusičnany (NO3) - doplňují se samostatným hnojivem ve formě KNO3 (je zde obsažený i draslík.)
Fosfáty (PO4) - doplňují se samostatným hnojivem
Draslík (K) - doplňuje se samostatným hnojivem a je dále zastoupený v hnojivech s NO3, komplexních hnojivech a hnojivech pro doplnění železa (Fe)
Síra (S) - Je ve velké míře zastoupená v komplexních hnojivech
Hořčík (Mg) - Je zastoupený v komplexních hnojivech, některé systémy jej dávkují samostatně.
Vápník (Ca) - Obsažen ve vodovodní vodě a minerálních solích pro osmotickou vodu
Prvky (NPK):
Jedná se o dusičnany, fosforečnany a draslík, tyto 3 prvky se musí v silně zarostlých nádržích ve velké míře doplňovat do akvária, jelikož nejsou v dostatečné míře obsaženy v komplexních hnojivech ani v substrátu.
Dusičnany (NO3): Jsou velmi důležitým prvkem pro růst akvarijních rostlin, avšak nám díky biologické filtraci do jisté míry vznikají sami. Z rozkládajících se organických látek se uvolňuje čpavek, který je ve filtraci přeměňován z NH4→NO2→NO3, které je pak přístupné akvarijním rostlinám jako hnojivo. Proto je vhodné NO3 doplňovat pouze do silně zarostlých nádrží, kde se dbá na vysokou čistotu a dusičnany zde nejsou zastoupeny v takové míře jako ve společenských nádržích, kde je i větší množství ryb. Tento prvek je také klíčový pro zdravé zbarvení rostlin a při vyšších hodnotách NO3 dosahujeme sytě zelených listů, na druhou stranu při nízkých hodnotách se zase lépe zbarvují červené rostliny, např. Rotala H´ra nebo Hygrophila pinatifida, ale k tomu potřebují také dostatek železa.
POZOR!: NO3 je hnojivo pro ryby, ale nikdy jej nezaměňujte za NO2 (dusitany), které jsou prudce jedovaté pro obyvatelstvo akvária a jejich zvýšený obsah, indikuje špatnou funkci filtrace.
Příznak nedostatku NO3: blednutí listů, především špičky.
(Cryptocoryne wendtii "Green")
Fosfáty (PO4): Fosfáty se nám do akvária dostávají ze zbytků krmiva a výkalů ryb, takže v běžných nádržích s větším počtem ryb se jejich nedostatek většinou neukáže, nadruhou stranu dno by se mělo pravidelně odkalovat a nikdy nenecháváme výkaly v akváriu za účelem hnojení. V případě máme-li silně osázené akvárium je spotřeba fosforu opravdu velká, proto je nezbytné držet určitou hladinu fosforu v nádrži a vyhnout se tak příznakům nedostatku jako je GSA (green spot algea / zelené tečky). Často se říká, že fosfor způsobuje řasu v akváriu, což není úplně pravda, sám fosfor řasu nezpůsobuje, ale není-li spotřebován rostlinama, tak je fosfor využíván k růstu právě existující řasou v akváriu.
Příznak nedostatků PO4: GSA (green spot algea) zelené tečky, především na listech.
(Bucephalandra sp. "Red")
Draslík (K): V tropických vodách mají akvarijní rostlinky draslík přístupný stále ke svému růstu a potřebují jej, aby i ve větším množství dokázaly spotřebovávat další živiny. Proto je obsažený téměř ve všech hnojivech. Při jeho nedostatku se na listech objevují oranžové tečky, které přechází na díry. Nebo rostlinky stagnují s růstem a působí zakrněle jelikož nejsou schopné přijímat další živiny a v některých případech může dojít i k deformaci listů. Pokud tomu chcete předejít bylo by rozumné draslík do akvária pravidelně doplňovat i samostatně a nejen v komplexních hnojivech.
Příznak nedostatků K: Oranžové tečky, proměňující se na díry.
(Helenthium "Quadricostatus")
Jak nedostatky řešit:
Nedostatky se vždy na různých kytkách můžou projevit jinak, na některých velmi snadno poznáte nedostatek fosforu a jindy zase dusíku. Klíčové, ale je problém zpozorovat, odstranit poškozené listy a průběžně upravovat systém hnojiv dle potřeby akvária. Nikdy neřešte problémy radikálně velkým zvýšením dávkování nebo velkou jednorázovou dávkou, mohly byste tím udělat více škody než užitku.
Proč hnojit denně:
Nedostatek má zapříčinu špatný růst rostlin, odumírání listu a způsobuje řasu, naopak přebytek živin řasu nezpůsobí a většina je absorbována chytrým substrátem, ale substrát není tak dokonalý, aby absorboval vše a proto je třeba hnojit přiměřeně, aby nadbytečné živiny nebyli přístupné řase a jen akvarijním rostlinám. Do substrátu by jsme tedy měli hnojiva doplňovat kapslemi NPK a nikoliv přehnojováním. Chceme-li ale v akváriu vytvářet optimální prostředí a ideální parametry vody, aby bylo ve vodě jen tolik živin kolik rostliny spotřebují, je zapotřebí hnojit denně po malých dávkách a nejlépe jen tolik kolik rostlinky dokážou spotřebovat a tak, aby jim nechyběla žádná živina.
Shrnutí:
Proto, aby jsme dosahovali žádaných výsledků s našim akváriem a udržovali jej v čistotě a bez řasy, je správné hnojení jedním z klíčových aspektů. Každé akvárium má ale jinou spotřebu živin. To se odvíjí od mnoha aspektů, jako je objem rostlin, síla osvětlení a dávkování CO2. Proto je nezbytné se postupem času dopracovat ke spávné rutině při hnojení. Z našich zkušeností spíše doporučujeme začínat s hnojením na velmi malých dávkách a postupně pozorovat jak rostlinky rostou a dávkování zvyšovat. Rozhodně si nelamte hlavu s testy vody, jelikož s chytrými substráty jsou hodnoty často klamné kvůli absorbci živin.
Popřípadě zde jsou doporučené parametry vody na které se dostanete s pravidelným dávkováním všech živin do akvária:
Běžné přírodní akvárium
- Osvětlení 20-30 lm/l
- CO2: 7 - 15 mg/l
- NO3: 5 - 10 mg/l
- PO4: 0.5 -1.0 mg/l
- K: 5-15 mg/l
Professionální přírodní akvárium
- Osvětlení 30 a více lm/l
- CO2: 15 - 30 mg/l
- NO3: 15 - 20 mg/l
- PO4: 1.0 -1.5 mg/l
- K: 5-15 mg/l
Článek a video pro Vás vypracoval Tomáš Stöckl.